Je noc, všichni asi už spí. Najednou se otevřou dveře do pokoje. Na posteli se mnou spí i můj pes (střední vzrůst). Přichází mámy partner. Je napitý. Začne slovy, zda už spím. Pes na něj vrčí, dostane. Začne mě hladit po vlasech, pak zajede pod tričko a hladí mě na prsou. Mám chuť utéct, ale vlastně nevím, co se děje. Je mi 10 let. Ptá se, zda se mi to líbí. Neodpovídám. Říká, že musí odejít zkontrolovat guláš, který vaří a zda má přijít. Říkám, že ne a děkuji Bohu, že už nepřišel. Jako dítě jsem to asi chtěla vytěsnit a ani mě nenapadlo to nikomu říct.
Zase je noc, pes už není - záhadně zmizel. Spím v pokoji společně s jeho dětmi. Přijde a já dělám, že spím. Lehne si ke mě, začne mě hladit a zajíždět mi pod kalhotky. Řeknu, že potřebuji na záchod. Nevím, jak dlouho tam jsem. Vím, že to co se děje, není v pořádku. I tak jdu zpátky. Sedí na posteli a říká mi, ať se neopovažuji to nikomu říct. Poté slyším, že má sexuální akt s mou mámou. Den na to už vím, že to musím říct, ale není prostor, jsem jakoby pořád hlídaná, až to v sobě zase zadusím.
Když najdu odvahu to říct při rozhovoru s mámou - nevěří mi. Zpětně ji chápu, byl to chlap, co nás konečně zajistil. Měli jsme se s ním dobře. Měl děti... Kdo by tohle u člověka, kterého miluje a dá mu důvěru čekal?
Jedeme společně na chatu. Prosím mámu, ať ho ke mně nepouští... V noci se probudím, když ze mě stahuje deku. Reaguji: "Co děláš?" On:"Chtěl jsem tě přikrýt." Já: "Kde je máma?"
A tak skončil jeho poslední pokus i vztah s mou mámou - i když podle mě stejně plně uvěřila až po letech, kdy se ji vrátil do života a ona se ho na to zeptala, on položil telefon a už se nikdy neozval.
Začal v době, kdy zjistil, že už menstruuji. A byl s námi, když jsem si kupovala první podprsenku...
Šlo jen o osahávání a já o tom dokázala mluvit. Několik let jsem si myslela, že to na mně nic nezanechalo - krom sexuálního života. Neměla jsem ráda petting ani heavy petting. Po slovech líbí se ti to resp. líbí spojené se sexem přešla chuť úplně na vše a navíc to ve mně vyvolávalo odpor.
Až jeden kouč/terapeut mi řekl, ale ty jsi prostě byla zneužitá, tak to je. Byla jsem zneužitá v dětství, nebylo to "jen". Pak jsem si připustila, že i jen osahávání je zneužití.
Po rozchodu s otcem mých dětí jsem z něj měla strach. Měla jsem strach se za sebe postavit, říct mu něco, čím bych ho mohla naštvat. Vedla jsem s ním o tom hovor, kde mě ujišťoval, že nemám přece důvod, že to vím. Věděla jsem, ale byl tam... Až u terapeutky jsem se dostala zase do bodu svého dětství a našla to proč. Věta, "Neopovažuj se to někomu říct.", skrytá výhružka, která se mi přenesla na expartnera. Mám problém s důvěrou k mužům, ale už jsem na úrovni, kdy na tom umím pracovat.
Ironií bylo, že jsem toho muže po letech potkala na Vánočních trzích, kde prodával dětské hračky.
Děje se to.... Většinově je to blízký člověk, který si získá důvěru, jak dítěte, tak i rodičů.
Zpětně jsem vděčná svému 10-ti letému já, že tu odvahu odejít z té postele mělo a já můžu psát příběh "jen" o osahávání.
Učme své děti, že jejich tělo je posvátný chrám.
Ivisel
